Návod pro pěstování
Jahody obsahují vysoké množství vitamínu C, mangan, železo, draslík, kyselinu salicylovou, kyselinu listovou, třísloviny, antioxidanty (polyfenoly, antokyaniny) a další účinné látky. Organismus čistí, zbavují ho únavy a detoxikují. Jahody obsahují 90% vody, jsou tak vhodné jako dietní jídlo, patří mezi ovoce s nejnižším obsahem kalorií (30 kcal/100 g). Žádné jiné tuzemské ovoce není tak bohaté na stopový prvek mangan, který zasahuje do celkového metabolismu organismu, je důležitý pro tvorbu krve, pro růst a pevnost kostí, vyživuje nervy a mozek, zásobuje barevnými pigmenty vlasy a kůži, povzbuzuje činnost štítné žlázy a podporuje libido. Pro velký obsah železa jsou vhodné pro osoby, které trápí chudokrevnost. Třísloviny působí protizánětlivě a antibakteriálně. Ve střevech na sebe vážou těžké kovy a pomáhají proti trávicím obtížím. Jahody mají jeden z největších antioxidačních účinků z veškerého ovoce, mají schopnost neutralizovat oxidující volné radikály. Antioxidační schopnosti jahod vyplývají hlavně z obsahu vitaminu C, bioflavonoidů a antokyaninů. Díky svým schopnostem neutralizovat účinky volných radikálů jsou jahody efektivním prostředkem v prevenci arteriosklerózy (ukládání cholesterolu ve stěnách arterií) a také zlepšují proudění krve v arteriích. V jahodách nalezneme ještě mnoho dalších látek, které tělu svědčí např. je to kyselina listová (krvetvorba, růst buněk), vitamín C (imunitní systém), draslík (snižuje krevní tlak, odvodňuje) a kyselina salicylová (dna, revmatické onemocnění a nemoci z nachlazení). U lidí s kožními problémy může pomoci pleťová maska z rozetřených syrových plodů působící protizánětlivě a hojivě.
Jahodové sazenice dávají přednost živné půdě s dostatkem organické hmoty. Pokud máte lehkou písčitou půdu, dodávejte živiny pravidelnou zálivkou ( voda + hnojivo ) jak ke kořenům, tak na list. Máte-li těžkou mokrou půdu, vyhněte se odrůdám trpícím na fytoftóru ( hniloba kořenového krčku ). Před výsadbou je možné sazenice namořit ( chemicky ošetřit, namočit v roztoku ) fungicidním přípravkem ( např. Alliete ) proti houbovým chorobám kořenů nebo kořenového krčku.
Jahodník sázíme v jarním období dle počasí od dubna do června. Pro jarní období platí nejpozdější termín do 15. dubna, chceme-li mít dobrou sklizeň v témže roce. V podzimním období od konce srpna do října. Za nejvhodnější období k výsadbě jahodníku považujeme měsíc září, pokud vysazujeme prostokořenné sazenice. Pokud jsou sazenice s kořenovým balem není doba výsadby striktně omezena. Jahodník by měl být sázen na stanoviště, kde minimálně 3 roky předtím nebyl žádný jahodníkový porost pěstován. Vhodnou předplodinou mohou být např. brambory, hrášek. Slunné stanoviště, kde chceme pěstovat jahody, je dobré připravit předem. Veškerý plevel spolehlivě zlikvidujeme chemickým postřikem. Kvalitu předem připravené sypké půdy můžeme vylepšit buď substrátem vhodným pro jahody nebo přidáním vyzrálého kompostu či hnoje. Čerstvý hnůj není vhodný. Vysazujeme nejlépe za polojasného počasí, přímý sluneční svit není příliš vhodný, sazenice i půda rychleji osychají. Obvyklá vzdálenost sazenic (spon) je 30 cm x 30 cm, u vzrůstných odrůd může být spon až 40 cm x 50 cm. Z rostlinky odstraníme před vysazením staré a poškozené listy. Motykou nebo sázecí lopatkou vytvoříme důlek, vložíme sazenici tak, aby nejmladší lístky, tedy srdíčko, zůstaly při výsadbě nad zemí. Sazenici obsypeme kyprou hlínou a ze všech stran hlínu pevně přitlačíme ke kořenům. Zalijeme. Pokud se teploty pohybují kolem 30°C, doporučujeme přistínit rostliny bílou netkanou textilií. Po výsadbě je nutná pravidelná zálivka, zvláště v letních měsících. První hnojení provádíme zhruba po 3 týdnech od výsadby, až mají sazenice vytvořeny nové kořeny.
Výsadba na černou netkanou textilii má své přednosti i nevýhody. Textilie absorbuje víc slunečního záření, půda se prohřívá (jahody zrají dříve), v letních měsících nedochází k výrazným ztrátám vláhy a hlavně se velmi omezí růst plevelů. Půda se nemusí kypřit, propouští lehce vláhu i hnojivou zálivku. Zrající jahody se nešpiní, lépe se sklízejí. Nevýhodou může být zahřívání netkané textilie v horkých letních dnech, kdy teplota stoupá nad 30°C a neprší, rostliny vadnou rychleji než při výsadbě do volné půdy, každodenní zalévání je nutností.
Ošetřování jahodníkových porostů
Jaro
Po zimním období jahodníkový porost prohlédneme, odstraníme poškozené listy, které by mohly být zdrojem houbových infekcí a také rostliny, které nepřezimovaly. Půdu upravíme, odstraníme plevel, dosázíme nové rostliny. Vhodná doba pro hnojení je v období kdy začínají ze středu rostliny (srdíčka) rašit nové lístky. Hnojivo můžeme zapravit do půdy např. při okopávání a dáváme pozor, aby byly nové lístky chráněny před případným popálením hnojivem. Kvůli citlivosti na chlór používáme pouze bezchloridová NPK (N-dusík, P-fosfor, K-draslík) hnojiva. Přihnojujeme dusíkatým hnojivem např. ledek nebo Kristalon Jahoda. Od počátku tvorby poupat doporučujeme přihnojit Kristalonem Plod a květ ( vodorozpustné univerzální hnojivo s mikroprvky, ideální pro přihnojování jahodníkových kultur, 2 – 4 týdny po jarní výsadbě jahodových sazenic ) pro dobrou násadu květů. Zaléváme. Nejintenzivnější zásobování vodou a živinami připadá právě na období mezi květem a dozráváním plodů.
Po sklizni
Doporučujeme odstranit, ostříhat staré poškozené, napadené či jinak deformované listy, aby se zabránilo šíření chorob. Nejmladší lístky, tedy srdíčko, musí zůstat nepoškozené. Přihnojujeme kombinovaným hnojivem – Cererit nebo použijeme hnojivo Kristalon Podzim – vodou rozpustné univerzální hnojivo s mikroprvky, které přispívá k lepšímu přezimování okrasných a ovocných dřevin, růží, jahod. Je určeno k přípravě rostlin na období vegetačního klidu.