Navazujeme na tradici pěstování jahodníku v podmínkách jižní Moravy, nedaleko Brna.
Sazenice jahodníku jsou pěstovány z matečnic českého původu nejvyššího stupně množení, u kterých je předpoklad vysoké sklizně.
Vlastní zálivka a úrodná půda umožňují nabídnout našim zákazníkům kvalitní sazenice z domácí produkce, každoročně kontrolované ÚKZUZ (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský).
Sazenice prodáváme prostokořenné i kontejnerované s kořenovým balem. Naší nabídku jahodníku postupně obměňujeme podle zájmu a poptávky zákazníků.
K osobnímu odběru nabízíme také sazenice rybízu, angreštu, josty, maliníku a ostružiníku.

Jahody a zdraví
Jahody obsahují vysoké množství vitamínu C, mangan, železo, draslík, kyselinu salicylovou, kyselinu listovou, třísloviny, antioxidanty (polyfenoly, antokyaniny) a další účinné látky. Organismus čistí, zbavují ho únavy a detoxikují.
Jahody obsahují 90% vody, jsou tak vhodné jako dietní jídlo, patří mezi ovoce s nejnižším obsahem kalorií (30 kcal/100 g). Žádné jiné tuzemské ovoce není tak bohaté na stopový prvek mangan, který zasahuje do celkového metabolismu organismu, je důležitý pro tvorbu krve, pro růst a pevnost kostí, vyživuje nervy a mozek, zásobuje barevnými pigmenty vlasy a kůži, povzbuzuje činnost štítné žlázy a podporuje libido. Pro velký obsah železa jsou vhodné pro osoby, které trápí chudokrevnost. Třísloviny působí protizánětlivě a antibakteriálně. Ve střevech na sebe vážou těžké kovy a pomáhají proti trávicím obtížím. Jahody mají jeden z největších antioxidačních účinků z veškerého ovoce, mají schopnost neutralizovat oxidující volné radikály. Antioxidační schopnosti jahod vyplývají hlavně z obsahu vitaminu C, bioflavonoidů a antokyaninů. Díky svým schopnostem neutralizovat účinky volných radikálů jsou jahody efektivním prostředkem v prevenci arteriosklerózy (ukládání cholesterolu ve stěnách arterií) a také zlepšují proudění krve v arteriích. V jahodách nalezneme ještě mnoho dalších  látek, které tělu svědčí např. je to kyselina listová (krvetvorba, růst buněk), vitamín C (imunitní systém), draslík (snižuje krevní tlak, odvodňuje) a kyselina salicylová (dna, revmatické onemocnění a nemoci z nachlazení). U lidí s kožními problémy může pomoci pleťová maska z rozetřených syrových plodů působící protizánětlivě a hojivě.

Džem a kompot si zachovávají téměř všechny živiny a účinné látky, ztrácejí pouze vitamin C. Díky této úpravě lze jahody jíst i mimo sezonu, ale je třeba mít na paměti, že obsahují velké množství cukru.
Mražené jahody jsou velmi oblíbené, protože umožňují mít toto ovoce k dispozici po celý rok. Před mražením se obvykle doslazují jen mírně a uchovávají si většinu živin a účinných látek, včetně vitaminu C.

Doporučení – jahodové odrůdy podle zpracování.
Pokud plánujete vlastní úrodu jahod zpracovat do džemů a dření, sáhněte po odrůdách s měkkými plody, které se dají snadno rozmačkat. Patří mezi ně například Kama, Karmen, Bounty.
Do kompotů jsou zase vhodné plody tmavší barvy, bez vnitřní dutiny, které drží barvu i po sterilaci. Jsou to například Senga Sengana, Korona, Bounty, Frikonsa.
Na zmrazení Polka, Rumba, Senga Sengana, Korona.
Na knedlíky zase oceníte kulaté plody odrůdy Kama nebo později zrající Bounty a Pandora.

Rybíz
Rybíz patří mezi rostliny nenáročné na pěstování. Obsahuje množství minerálů a vitamínů, zvláště velké množství vitamínu C a velký podíl vápníku. Dále obsahuje vitamíny A, B1 a B5, železo, hořčík a mangan. Rybíz posiluje imunitní systém a obranyschopnost organismu, uklidňuje nervy a zlepšuje náladu. Podporuje srdeční funkci a činnost svalů, působí pozitivně na růst i pevnost vlasů a hebkost pokožky. Vápník je důležitý pro růst i pevnost kostí a zubů. Rozpustná vláknina pektin snižuje hladinu cholesterolu v krvi, upravuje krevní tlak a brání vzniku arteriosklerózy i srdečních onemocnění. Tato jemná vláknina velmi pozitivně ovlivňuje správnou funkci střev. Rybíz je sice malé ovoce, ale má vzhledem k svému složení velké zdravotní preventivní i léčebné účinky na lidský organismus. Jeho kyselejší chuť by neměla být pro jeho konzumaci odrazující  a pokud se plody rybízu přisladí medem, je zdravotně ještě účinnější.

Angrešt
Plod angreštu obsahuje mnoho cenných kyselin, hlavně citronovou, jablečnou, vinnou a šťavelovou. Cukru obsahuje méně než 10%, především fruktózu. Obsahuje stejně vitamínu C jako citrony, vitamín E, dále menší množství vitamínu B. Z minerálních látek je bohatý na draslík, fosfor, karoten, vápník, hořčík, železo, zinek, mangan, fluór, biotin a měď. Dále křemík, který pomáhá udržovat zdravé stěny buněk a pevné vazivové tkáně a tak předchází cévním nemocem. Slupka je navíc bohatá na nenasycené mastné kyseliny a to také srdci prospívá.

Josta
Josta (Ribes nidigrolaria) je kříženec černého rybízu a angreštu, pochází z roku 1977. Vzhledově se jedná o nízký opadavý netrnitý keř, který v příznivých podmínkách může dorůstat až do výšky 180 cm. Plody mívají různou velikost, barvu i chuť, zde vždy záleží na původním kultivaru. Ve stádiu zralosti obvykle mívají velikost 1 – 3 cm a mívají fialovou barvu. Zvláštní chuť bobulí připomíná rybíz i angrešt, někdy i jiné druhy ovoce (např. kiwi, hrozny, borůvky apod.). Stejně jako černý rybíz a angrešt mají plody vysoký obsah vitamínu C a bioflavonoidů, hodí se ke kuchyňskému zpracování do koláčů, ovocných dortů, zavařenin, marmelád, kompotů. Josta převzala od svých rodičovských rostlin většinu dobrých vlastností a podařilo se odstranit jiné nežádoucí vlastnosti jako je nakyslá chuť a trnitost u angreštu a hojné množství chorob u rybízu, neměla by tedy chybět v žádné zahrádce.

Maliník
Maliník obecný (Rubus idaeus) je známý ovocný keř. Jeho plody jsou velice chutné a mají všestranné využití (zavařování, mražení, ovocné šťávy, sirupy). Maliny obsahují cenné minerální látky především vápník, hořčík, fosfor, zinek, draslík a železo, dále provitamín A a také vitamíny B2, B3, E a P, sacharidy, bioflavonoidy pektin a karoten, kyselinu jablečnou, citronovou a salicylovou, silice a vitamín C. Maliny obsahují také biotin, který je důležitý pro lesk a hustotu vlasů a pružnost pleti. Listy maliníku obsahují třísloviny a používají se v léčitelství při průjmech, střevních a žaludečních katarech, ke kloktání při zánětech v dutině ústní a k podpoře snižování teploty. Také jako součást čistících kúr, protože působí močopudně a pomáhají tak z těla odvádět usazené toxické látky. Čaj z listu maliníku zařadíme do našeho pitného režimu i v případě, že trpíme zadržováním vody v těle a otoky končetin. Ženy ocení další nesporné pozitivum a to, že čaj z jeho sušených listů zmírňuje křeče a nepříjemné stavy v době menstruace.

Ostružiník
Představuje prevenci před rakovinou, pomáhá imunitě, úbytku tukových polštářků a zbaví vás i stresu. Obsahuje totiž vysoké množství polyfenolů, kromě toho mají ostružiny díky obsahu antioxidantů, které chrání před volnými radikály, i omlazující účinky. Jsou zdrojem flavonoidů, vitamínů B, K, E a C (obsahují ho více než například borůvky či rybíz), vlákniny, kyseliny listové, éterických olejů, salicylátů (pomáhají při zánětech a působí antisepticky), z minerálů je to železo, hořčík, draslík. I přesto, že jsou ostružiny sladké, obsahují jen málo kalorií. Kromě toho působí také detoxikačně a díky obsahu minerálů pomáhají také krásnějšímu vzhledu vaší pleti, vlasů a nehtů. Tyto nenápadné černé bobule pomáhají i při zvýšené nervozitě, resp. při nadměrném stresu. Může za to vysoký obsah hořčíku (až 24 mg na 100 g), podporují správnou funkci svalů, zmírňují nachlazení, pomáhají při kašli a přetížených hlasivkách. Jako podpůrnou léčbu nachlazení můžeme použít čerstvé ovoce nebo čerstvou lisovanou šťávu. V lidovém léčitelství se obzvláště cenily listy, které je vhodné sbírat před rozkvětem keřů. Sušené listy dodnes využívá farmakologie jako složku čajů na podporu léčby močových a žlučových cest, cukrovky i proti průjmu. Z ostružin se vyrábějí i výborné džusy, mošty, sirupy, džemy a ostružinové víno. Extrakt z listů ostružin se přidává do kofolových nápojů. Šťáva z ostružin, ale také z jejich listů, je dobrá jako sirup proti kašli a chřipce. Stačí ji ohřát a kloktat, případně pomalu upíjet.